Předpověď počasí
Kliknutím na vlajku nebo název kraje se dostanete do podstránky, kde jsou základní informace o tomto kraji avšak hlavně ihned nahoře předpověď pro jednotlivý kraj na 5 dní dopředu.
Predpověď počasí pro celé Slovensko na 5 dní
Počasí – Slovensko
Slovenská republika se nachází v mírném podnebném pásu, kde se periodicky střídají čtyři roční období (jaro, léto, podzim a zima). Na rozdíl od České republiky zde však nenajdeme typický kontinentální typ podnebí – Slovensko se totiž nachází v relativně malé vzdálenosti od tří moří, a to od Baltského, Černého a Jaderského. Díky tomu je místní klima poněkud jiné a teplotní výkyvy mezi jednotlivými ročními obdobími jsou mírně větší. Také místní reliéf (Slovensko se pyšní mnoha pohořími a zdejší reliéf je obecně členitější) ovlivňuje slovenské klima. Proto zde existují výraznější rozdíly ve vlhkosti a teplotě vzduchu. Také roční období mají oproti České republice trochu odlišný průběh.
Jaro
Jaro je na Slovensku veskrze podobné jako v našich končinách, zasahují zde však výraznější klimatické vlivy. Ty jsou způsobeny geografickou polohou země, jejíž klima se blíží oceánskému typu více než Česká republika. První jarní den připadá na 21. března. Každoročně přichází první zvýšení teplot v období na začátku února. Koncem měsíce však přichází další mrazíky a může dojít až k takzvanému sekundárnímu vyvrcholení zimy. Další prudší oteplení přichází mezi březnem a dubnem (pro porovnání v České republice je to o měsíc později). Během května pak přichází mírné ochlazení, které je spojené s vpádem studeného arktického vzduchu. Obecně je jaro společně s podzimem ideální pro dovolenou na horách.
Léto
Léto je na Slovensku typicky nejteplejším obdobím. Průměrné teploty se v Bratislavě pohybují okolo 20,3°C, nejteplejším regionem je však dle každoročních průměrů Podunajská nížina s 40,4 stupni Celsia. Absolutně maximální teplota byla naměřena v Hurbanovu roku 2007 (konkrétně 40,3°C). Letní slunovrat připadá na 21. června. Nejteplejším letním měsícem je červenec. Toto nejslunečnější roční období vrcholí konkrétně v intervalu mezi 15. a 20. červencem.
Červenec má však zároveň nejvíce srážek, a to především vlivem bouřek a lijáků, které jsou pro toto období v Evropě typické. Regionálně má nejnižší úhrn srážek Podunajská nížina (550 mm) a nejvyšší Tatry (v rozmezí od 1200 do 1950 mm). V jižním Slovensku se teplotní maximum přesouvá z července na červen (zejména díky vlivům z Balkánu), v horských oblastech pro změnu na srpen. Takzvaných letních dnů (s teplotou nad 25 stupňů Celsia) zde najdeme na 70, tropických (nad 30°C) zhruba kolem dvaceti.
Podzim
Podzimní období začíná na Slovensku 23. září. Nejteplejším měsícem období je dle očekávání právě září, kdy přichází takzvané babí léto. Naopak v říjnu se objevují první velké poklesy teplot (na naše území přichází ochlazení asi o měsíc později). Dané období je také typické pro podzimní příval srážek, které na Slovensko putují ze Středomoří. V oblasti Nízkých Tater se prodloužené podzimní srážkové maximum projevuje prvními sněhovými přeháňkami. Během koncem listopadu a začátkem prosince přichází první sněžení také do středních a nižších zeměpisných poloh. V době kolem Vánoc nastává mírné oteplení v podobě takzvané vánoční oblevy. Pro podzimní měsíce jsou také charakteristické teplotní inverze.
Zima
Zima začíná na Slovensku dnem 21. prosincem. Nejstudenějším obdobím je dle statistik leden, na horách pak především únor. Průměrné roční teploty se v okolí hlavního města pohybují okolo 1,6°C, přičemž nejchladnějším místem ve Slovenské republice vůbec je Lomnický štít s průměrnou roční teplotou -3,7°C. Historicky byla naměřena minimální teplota roku 1923 v lokalitě Pstruša – Víglaš. Jednalo se o neuvěřitelných – 41°C.
Zima je díky bohaté sněhové pokrývce (více viz níže) rájem lyžařů a milovníku zimních sportů. Typickou slovenskou zimu si můžete užít zejména v Tatrách. Zvláštností na horách je to, že díky teplotním inverzím jsou na hřebenech často vyšší teploty než dole v kotlinách.
Z důvodu blízkosti země k moři je Slovensko svědkem neobvyklých vlivů, které se objevují především v zimě. Pravidelně se totiž stává, že sem v zimních měsících zabloudí tropický vzduch a přinese oteplení až o 10 stupňů Celsia. Opačný případ nastává, když na území dorazí arktický vzduch od polárního kruhu, který přináší silné mrazy a láme teplotní rekordy (ručička teploměru pak může ukázat až -30°C). V nížinách zima vrcholí v druhé polovině ledna. Mrazivých dní (s celodenními mrazíky) můžeme v Bratislavě dle statistik napočítat asi 87, na Lomnickém štítu se jedná o neuvěřitelných 286. Arktických dní (s teplotami pod – 10 °C) můžeme na Lomnickém štítu napočítat asi 30, v Bratislavě naopak jeden až dva.
Co se týče sněhových srážek, ty samozřejmě rostou spolu s nadmořskou výškou. Nížiny se pyšní asi jen deseti až třiceti sněhovými dny v roce, naopak pohoří nad tisíc metrů nad mořem se chlubí sněhovou pokrývkou polovinu dní v roce, přičemž Lomnický štít má až 70% sněhových srážek. Sněžit může na horách prakticky jakýkoliv den v roce. Například Karpaty se můžou chlubit trvalou sněhovou pokrývkou od září do června. Historicky nejvyšší množství sněhu bylo naměřeno roku 1939 na Ďumbieru (jedná se o neuvěřitelných 429 cm).
